Okruh míst, kde mohlo dojít k úniku odposlechů, se rozšířil

Publikováno: 7.8.2012

Vyšetřování úniku odposlechů provázejí nepravdy a zavádějící spekulace

Hodně jiná skutečnost

Týdny ubíhají, nic se nevyšetřilo, je to jen hra o čas, jak všechno dostat pod koberec. V BIS pořád jen analyzují a tím se vymlouvají, aby o případu nemuseli nic říct. Potvrdit nebo vyvrátit únik odposlechů z BIS – na to přece stačí hodina… Tak a podobně znějí některé hlasy veřejnosti a komentáře médií, směřující na adresu Bezpečnostní informační služby. Nic z toho není pravda.

Ano, na potvrzení nebo vyvrácení vlastnictví BIS skutečně stačí hodina, dokonce možná jen pár minut. Ale pouze v případě, že jde o listinu, písemnost, stránky papíru. Stejně rychle – během několika minut – je BIS také schopna říci ano, nebo ne, na otázku zda soudem povolené odposlechy prováděla.

V daném případě jde ale o něco jiného – o identifikaci elektronických digitálních dat z neoznačeného zdroje. A to je nepoměrně složitější. O to víc, když se ukazuje, že k úniku mohlo dojít z několika míst. Jejich okruh se přitom stále rozšiřuje. Před nedávnem – přesně 9. a 10. května – média oznámila, že při razii u jednoho z členů zločineckého vyděračského gangu policie nalezla aparaturu pro odposlech mobilních telefonů, známou pod označením Agáta. O několik dní později (14. 5. 2012) v Lidových novinách policie potvrdila existenci dvou „soukromých“ Agát a deník – s odvoláním na své zdroje – sdělil, že těchto zařízení, která v České republice bez jakékoliv kontroly operují, může být až deset.

Zavádějící – a navíc zcela nepravdivé – jsou výroky o snaze zamést vše pod koberec. Objasňováním případu se zabývá Inspekce ředitele BIS, která funguje v režimu policejního orgánu. Jinými slovy: vyslýchá, předvolává, shromažďuje ústní svědectví i potřebné dokumenty. Pro potřeby vyšetřovatelů ředitel BIS zbavil řadu důstojníků Služby mlčenlivosti a nařídil uvolnit a vydat příslušné listinné důkazy i související zpravodajské informace.

Pamatováno je i na případné podezření z možné podjatosti vyšetřující Inspekce. Dozor nad její prací vykonává státní zástupce z obvodu Praha 1, který postup Inspekce kontroluje, hodnotí a v případě potřeby může podle vlastního uvážení navrhnout další úkony. Nad tím vším navíc ještě bdí – formou tzv. dohledu – Městské státní zastupitelství Praha. Možnost, že by BIS mohla ve svůj prospěch ovlivnit objasňování úniku odposlechu je tak prakticky vyloučena. Za daného stavu BIS také nepřísluší se k probíhajícímu vyšetřování vyjadřovat. Právo poskytovat informace má výlučně státní zástupce. Výhradně státní zástupce může také odpovědět na nejčastěji kladenou otázku – jak dlouho vyšetřování potrvá, kdy bude ukončeno.

V souvislosti se zveřejněním telefonických rozhovorů mezi pány Romanem Janouškem a Pavlem Bémem byla také vyslovena řada dotazů k obsahu výstupních zpráv, které BIS předkládá svým adresátům. Mnohé z nich směřovaly i k rozsahu a kvalitě práce Služby a provázely je hlasité výzvy k odtajnění a zveřejnění příslušných svazků a dokumentů, kterými zpravodajská služba disponuje. Podle autorů těchto požadavků představuje odtajnění a zveřejnění svazků BIS jedinou cestu, jak se dozvědět pravdu.

Odpověď Bezpečnostní informační služby na výzvy k odtajnění jakýchkoliv zpravodajských materiálů je – a vždy bude – jednoznačná a nekompromisní: NE! Výraz arogance? Ani v nejmenším. Důvod rozhodného odmítnutí je v samotné podstatě žádostí, které svědčí o naprostém nepochopení základních principů práce zpravodajské služby.

Pro fungování zpravodajské služby jsou klíčové a zcela nezastupitelné její živé informační zdroje. Jinými slovy: její agenti, tedy lidé, kteří pro Službu dobrovolně pracují a bez jejichž zapojení se žádná zpravodajská instituce neobejde. Zákon Bezpečnostní informační službě přitom ukládá povinnost tyto lidi chránit a za žádných okolností je neprozradit. Odtajnění a zveřejnění zpravodajských informací BIS, které bude vždy spojené s rizikem možné identifikace zdrojů, nelze proto připustit. A i kdyby snad napoprvé k dekonspiraci nedošlo, vysílá takový akt jednoznačné poselství: kde je záruka, že garanci utajení, diskrétnosti a mlčení neprolomí BIS podruhé, potřetí…? Totéž – a ve stejné míře – platí i ve vztahu k našim zahraničním partnerům.

Zpravodajské materiály BIS zcela běžně obsahují poznatky poskytnuté zahraničními partnerskými službami a u příslušného sdělení je vždy, jako zdroj, uvedena konkrétní agentura. A Bezpečnostní informační služba je v roli garanta, který zaručuje, že předaná informace se nedostane k třetí osobě.