Bezpečnostní informační služba

vnitřní zpravodajská služba České republiky

Čím se zabýváme

Podle zákona o zpravodajských službách ČR (č. 153/1994 Sb.) se Bezpečnostní informační služba zabývá získáváním, shromažďováním a vyhodnocováním následujících informací:

Terorismus

Zatímco ještě v druhé polovině dvacátého století bylo riziko terorismu rozloženo do několika jeho různých forem, napadení Světového obchodního centra v New Yorku, dne 11. září 2001, ukázalo a potvrdilo jeho nejnebezpečnější tvář – terorismus islámsko-fundamentalistický. Militantní muslimští radikálové zcela odsuzují politické principy a systém hodnot euroatlantické civilizace a za jediné správné uspořádání lidské společnosti považují její formování na přísně islámském základě. Ve jménu této ideologie zaujímají konfrontační postoj k západnímu světu. Zákeřnými akcemi se snaží co nejvíce zkomplikovat fungování euroatlantické civilizace. Boj s terorem muslimských militantních fundamentalistů není bojem namířeným proti islámu a jeho vyznavačům. Je to nerovný zápas světa svobody, tolerance a lidských práv se světem fanatismu, nesnášenlivosti a agresivní nenávisti.

Více informací o terorismu

Ochrana ekonomických zájmů státu

Naplňování strategických ekonomických zájmů státu předurčuje a výrazně ovlivňuje vyspělost, prosperitu a životní úroveň každé země. Z toho vyplývá potřeba ochrany všech zákonných procesů, postupů i cest, které vedou k jejich prosazování a uskutečňování. Základem účinné ochrany preventivní sběr informací, které by v dostatečném předstihu signalizovaly případné ohrožení významných ekonomických záměrů státu. A také varovaly před jevy a aktivitami, které by mohly destabilizovat různé segmenty národního hospodářství – průmysl, energetiku, dopravu, telekomunikace a­pod.

Více informací o ochraně ekonomických zájmů

Kontrašpionáž

Úkolem kontrašpionáže je bránit stát před snahami jiných států získávat zákonem chráněné informace. Jejím smyslem není vyzvědače předávat vyšetřovatelům, ale pouze je odhalit, dostat jejich činnost pod kontrolu, vést je a využívat, aniž by cokoliv tušili. Ideální je, pokud se podaří odhaleného cizího zpravodajce „obrátit“, aby vědomě pracoval pro druhou stranu. Zatčení špióna – a následný soudní proces – nemusí být proto pro kontrašpionáž nejužitečnějším vyústěním její práce.

Více informací o kontrašpionáži

Extremismus

Termín extremismus je v oblasti bezpečnostní problematiky používán při označování krajně vyhrocených, demokracii nepřátelských postojů a ideologií, jejich nositelů a souvisejících aktivit a jevů. S extremismem se setkáváme na pravém i levém konci politického spektra. Odtud se za určitých okolností – a vhodných podmínek – může šířit do celé společnosti, vyústit v násilné akce, zaměřené na destabilizaci a následné odstranění demokratického společenského řádu.

Více informací o extremismu

Šíření zbraní hromadného ničení

Nelegální šíření jaderných, chemických a biologických zbraní hromadného ničení patří do řady závažných globálních anticivilizačních rizik. Mimořádně vysokou hrozbu představuje případné získání a použití těchto zbraní teroristickými skupinami. Značné nebezpečí je i v možnosti, že se dostanou do rukou expanzivních a diktátorských režimů jako nástroj k prosazování jejich ambiciózních plánů. Zamezit transferům se snaží mezinárodní dohody. Stoprocentně zabránit jakékoliv manipulaci s komponenty, výrobními technologiemi a nosiči zbraní hromadného ničení ale nelze. Okruh států, které tyto zbraně vlastní, nebo je vyvíjejí, se stále zvětšuje.

Více informací o zbraních hromadného ničení

Obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami

Existuje riziko, že konvenční zbraně a vyspělá moderní vojenská technika budou použity v akcích teroristů, organizovaných zločinců a při různých lokálních konfliktech v neuralgických místech světa. Největší komplikací je mimořádně výnosný nelegální obchod. Jeho aktéry často bývají i diplomacie a zpravodajské služby států, které o získání zbraní usilují.

Více informací o konvenčních zbraních

Organizovaný zločin

Organizovaný zločin lze charakterizovat jako systém nadřazenosti a výlučnosti, kdy jediným cílem je podmanění, ovládání a manipulace. Jeho ideologií je váha a síla peněz a z nich vyplývající moc. K dosažení cílů zneužívá otevřenost svobodné společnosti, svými aktivitami napadá hospodářské struktury a snaží se infiltrovat i do státní moci. Za nejnebezpečnější lze považovat jeho snahu pronikat do policie a justice.

Více informací o organizovaném zločinu

Nelegální migrace

Z bezpečnostního pohledu je nelegální migrace živnou půdou pro aktivity organizovaného zločinu, mezinárodního terorismu a cizích zpravodajských služeb. Převaděčské kanály, kterými uprchlíci překračují hranice států, jsou vítanou příležitostí pro přesuny osob, navázaných na zmíněná riziková prostředí. Na nelegální migraci také velmi efektivně parazitují obchodníci s drogami a „bílým masem“.

Bezpečnost informačních a komunikačních systémů

S prudkým rozvojem informačních a komunikačních technologií se naše civilizace ocitá na prahu zcela nových principů svého fungování. Reálnou podobu dostávají pojmy jako je kyberprostor a virtuální svět. S rostoucím elektronickým komfortem lidského života ale přicházejí i zcela nové možnosti jeho zranitelnosti a destrukce. Skutečností se stávají kriminální průniky do datových sítí, informační boj, kyberterorismus, kyberšpionáž a další podobné aktivity, které mohou mít zásadní vliv na bezpečnost, obranyschopnost, ekonomickou stabilitu i demokratické zřízení státu.

Více informací o bezpečnosti informačních systémů

Ochrana utajovaných informací

Formou utajení si každý stát chrání informace důležité pro jeho bezpečnost a fungování. Úkolem Služby je zpravodajsky chránit subjekty, které s utajenými poznatky pracují (podle zákona o ochraně utajovaných informací č. 412/2005 Sb.) a vyhodnocovat a označovat klíčová místa, kde hrozí potenciální nebezpečí úniku. Pokud BIS získá varovné indicie o pokusu utajení prolomit, podniká kroky k jeho eliminaci. Zjišťuje pozadí rizikových aktivit, stupeň ohrožení, rozsah případných následků apod.